Co si představíte pod tím malým štíhlým obrázkem vykřičníku? Já vidím zdvižený mámin ukazováček, zákaz, nikam nejdeš… hádka, udělej, musíš..
Čeština je nádherný jazyk. Vy-křičet, pořádně hlasitě vám dávám vědět
❗️svůj názor
❗️svou moc
❗️obvinění
❗️vztek
❗️Strach
❗️Stud
❗️zklamání
❗️bezmoc
❗️odmítnutí
❗️radost
❗️„Tady jsem“
Zvlášť v konfliktech důrazný znak ohrožení a hlavně konce spojení.
Je to prostě tečka na steroidech. Dětská energie obalená do svalů.
A co vám připomíná otazník❓
Mě třeba plachtu na lodi. Háček na uchycení lanka u stanu nebo prádelní šňůry..
Zvědavost – jaktože je obloha modrá ?
Láká mě, protože vytváří prostor pro všímavost, zkoumání, poznávání.
Otázka. Život je tak krátký na předčasné konce.
Vzpomínám si na kamaráda Zdeňka, který si ještě za totáče „prodloužil“ techničák tátova žigulíka, když přepsal šestku na osmičku. Vítězoslavně se přišel pochlubit, jak to není poznat. Měla jsem na rtech:„Zdendo, Ty pako, vždyť jsi to dopsal červenou!“, ale užaslá zvědavost zvítězila: „Zdendo, přepsal jsi to červenou, nevidíš?“ A tak vyšlo najevo, že Zdenda není pako ( odhlédnu od nápadu falšovat úřední doklad ), ale je “jen” barvoslepý.
A jak vy?
❓Plachtíte a objevujete nebo se prsíte a předvádíte svaly
❓Chcete mít pravdu a nebo jste odvážně pravdiví, opravdoví
❓Laskavě upevňujete spojení, zajímáte se nebo škemráte o potlesk
❓Ptáte se a prozkoumáváte nebo odsuzujte a kritizujete
❓Hrajete si a objevujete nebo hledáte alibi v číslech a manažerském kabátě
❓Tvoříte
❓spolu
